Možná že zítra koupím si tvou novou knihu a stránky bílé jako sníh opatrně budu s úctou chvějící se rukou v mihotavém světle svící obracet
*
A možná že ty sama přečteš si pak stránky své s písmem černým jako havrani když na polích si posedají s rozkoší zas budeš pomalu je číst
*
Verše budu jako nektar sladký celý večer do úmoru sát až dokud příběh písmem vykreslený ve mně neožije ač trochu měl bych jej už asi znát
*
Tak jako trnky zralé když v nápoj lahodný jsou proměněny budou tě samy verše napájet až k úplnému zmámení kdo neměl by to rád
*
V podvečer ulehnu a pod polštářem založím ten útlý svazek to abych blízko ti byl a ve spánku poklonu bych tobě mohl do hluboka vyseknout
*
Ve snech tvých o nevinnost s úsměvem připravím tě a zítra naleznu tě udivenou ptát se budeš jak se mohlo něco takového mezi námi stát
Žádné komentáře:
Okomentovat