Nosíš mé jméno....

stvořená z noci plné kouzel za zvuků nočních běsů vyjících na měsíc jenž nám nedovolí spát
_
s kolíbkou vyrvanou ze stromu v tomhle lesu sovy tě tiše hlídají když sama jdeš si večer hrát
_
znalá starých temných umění jak z plátna barvou život stvořit z výše máš teď nadosmrti dáno
_
snad svět tě léty příliš nezmění kéž k tobě milosrdné bude slunce při východu každé nové ráno


(malba autoportrét Veronika)